Chrom patří mezi stopové prvky. Společně s insulinem se stará o to, aby v lidském těle byla normální hladina cukru v krvi. Pomáhá také snižovat hladinu krevního tuku, čímž v důsledku klesá chuť na sladké, případná potřeba „dojídání se“. Jeho pravidelný a dostatečný přísun také napomáhá snižovat hladinu LDL (špatného) cholesterolu.
Nedostatkem chromu nejčastěji trpí staří lidé, podvyživené děti nebo ženy, které drží různé diety a to z toho důvodu, že jedí méně, než je jejich energetická potřeba. Dále nedostatek chromu ohrožuje sportovce z důvodu většího pocení či jedince, kteří jsou vystaveni velké psychické zátěži.
Dlouhodobý nedostatek chromu
Při dlouhodobém nedostatku chromu může vést k vyšší hladině cukru v krvi, protože se zhoršuje schopnost organismu cukr využívat. U lidí s cukrovkou může zhoršovat její průběh, proto se diabetikům doporučuje užívání doplňků stravy s jeho obsahem. V případě dětí zase jeho nedostatek může zpomalovat růst. Pokud se však člověk zdravě stravuje, má vyvážený jídelníček a konzumuje dostatek čerstvých a nezpracovaných potravin, měl by chrom získávat v dostatečném množství.
Dělení chromu
Existuje tzv. trojmocný a šestimocný chrom. Trojmocný chrom je pokládán za prospěšný, naopak šestimocný je hlavně produktem průmyslové výroby a je považován za potenciálně karcinogenní. Jedná se o dvě odlišné látky, proto je nutné zdůraznit, že buňky nejsou schopny přeměňovat trojmocný chrom na šestimocný či naopak.
Chrom ve výživě
V potravě přijímáme trojmocnou formu chromu. Mezi potraviny, které jej obsahují se řadí především mušle a mořské plody, para ořechy, celozrnné produkty či kvasnice. Doporučená denní dávka chrómu je v ČR stanovena na 40 mikrogramů a nejvyšší množství v denní dávce je 200 mikrogramů.
Pozor při nadbytku!
Při nadměrném příjmu může být chrom toxický. Je ale velmi nepravděpodobné, že by se tak velký nadbytek dostal do organismu pouze prostřednictvím potravin. Do organismu se jeho zvýšené množství může dostat například kvůli znečištění životního prostředí (to způsobuje vysoké koncentrace chromu v ovzduší či pitné vodě). Jeho nadbytek způsobuje záněty kůže a po inhalaci poškození nosní sliznice a zvýšené riziko rakoviny plic.
Využitelnost chromu
Využitelnost chromu v lidském organismu je malá. Celkově se dokáží vstřebat pouze cca 0,04 % do 2,5 % chromu přijatého běžnou stravou. Se zvyšujícím se věkem se tato schopnost ještě snižuje. K vylučování chrómu dochází z 80 % močí, zbytek je vylučován potem a žlučí.
- Chrom pomáhá také
- snižovat hladinu krevního tuku,
- čímž v důsledku klesá chuť na sladké,
- případná potřeba „dojídání se“.
Vylučování se zvyšuje konzumací rafinovaných sacharidů (např. bílá mouka, cukrovinky, sladké limonády,…). Jeho využití v organismu navíc závisí také na tom, v jaké formě je přijímán. Na webových stránkách institutu Galenus se píše:
„Využitelnost chrómu z laktátového komplexu je asi 80 %, z pikolinátu nebo kvasničné biomasy 4 – 5 %, z přirozených zdrojů potravy (zelenina, obiloviny a ovoce) asi 3 %. Z kysaných mléčných výrobků je využitelnost dobrá a pohybuje se v rozmezí 50 až 60 %. Hlavním zdrojem trojmocného chrómu u našich předků tedy bylo zřejmě mléko, i když je jeho obsah nižší, než například v obilovinách. Využitelnost z obilovin a zeleniny je však značně horší.“
Chrom a hubnutí, suplementace
Vzhledem k tomu, že chrom má schopnost potlačovat chutě na sladké, může být dobrým pomocníkem při hubnutí. Jeho suplementování pomocí doplňků výživy je však sporné, protože je přirozeně obsažen v mnoha potravinách. Na webových stránkách výživové poradny Viviente se píše:
„Je-li vaše touha po sladkostech velmi vysoká, máte tendence se po jídle „dorazit“ něčím sladkým či vnímáte výrazné kolísání hladiny glykémie (a následnou bolest hlavy, podrážděnost, vlčí hlad), můžete chrom vyzkoušet. Možná právě vy jej máte v těle méně a jeho zvýšení vám pomůže tyto projevy regulovat. Avšak – bez vyváženého jídelníčku a přiměřeného pohybu, ani chróm nemůže pomoci.“
Nejlepším řešením je tedy konzumovat pestrou a vyváženou stravu, které dostatek chromu zajistí.
